třináctiúhelník

čeština

výslovnost

• IPA: [tr̝̊ɪnaːtscɪuːɦɛlɲiːk]

dělení

• tři-nác-ti-ú-hel-ník

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	třináctiúhelník	třináctiúhelníky
genitiv	třináctiúhelníka / třináctiúhelníku	třináctiúhelníků
dativ	třináctiúhelníku	třináctiúhelníkům
akuzativ	třináctiúhelník	třináctiúhelníky
vokativ	třináctiúhelníku	třináctiúhelníky
lokál	třináctiúhelníku	třináctiúhelnících
instrumentál	třináctiúhelníkem	třináctiúhelníky

význam

1. geometrický útvar mající třináct úhlů, třináct vrcholů a třináct stran

synonyma

1. tridekagon, triskaidekagon

externí odkazy

• Článek Třináctiúhelník ve Wikipedii