vrchol

čeština

výslovnost

• IPA: ['vr̩xol]
•  vrchol^{? • info}

dělení

• vr-chol

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vrchol	vrcholy
genitiv	vrcholu	vrcholů
dativ	vrcholu	vrcholům
akuzativ	vrchol	vrcholy
vokativ	vrcholu	vrcholy
lokál	vrcholu	vrcholech
instrumentál	vrcholem	vrcholy

význam

1. nejvyšší část kopce či hory
   • Na vrcholu hory Říp stojí rotunda svatého Jiří.
2. (v matematice) bod, v němž se stýkají přímky nebo hrany
   • Vrcholy trojúhelníka mohou tvořit každé tři body, které neleží na jedné přímce.

překlady

nejvyšší část hory

• angličtina: summit
• francouzština: sommet m
• němčina: Gipfel m
• slovenština: vrchol m
• španělština: colmo m, pico m

bod styku přímek

• angličtina: vertex
• francouzština: sommet m
• němčina: Ecke ž
• slovenština: vrchol m

související

• vrch, vrchovina, vrcholit
• vrcholný, vrcholový, vrchovatý
• navrch
• vrcholek

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2007-05-31, [cit. 2010-03-04]. Heslo vrchol.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Vrchol ve Wikipedii