vrchol

čeština

výslovnost

• IPA: ['vr̩xol]
•  vrchol^{? • info}

dělení

• vr-chol

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	vrchol	vrcholy
genitiv	vrcholu	vrcholů
dativ	vrcholu	vrcholům
akuzativ	vrchol	vrcholy
vokativ	vrchole	vrcholy
lokál	vrchole / vrcholu	vrcholech
instrumentál	vrcholem	vrcholy

význam

1. nejvyšší část kopce či hory
   • Na vrcholu hory Říp stojí rotunda svatého Jiří.
2. (v matematice) bod, v němž se stýkají přímky nebo hrany
   • Vrcholy trojúhelníka mohou tvořit každé tři body, které neleží na jedné přímce.

překlady

1. nejvyšší část hory

   • angličtina: summit
   • francouzština: sommet m
   • němčina: Gipfel m
   • polština: szczyt m
   • slovenština: vrchol m
   • španělština: colmo m, pico m
2. bod styku přímek

   • angličtina: vertex
   • francouzština: sommet m
   • němčina: Ecke ž
   • slovenština: vrchol m

související

• vrch, vrchovina, vrcholit
• vrcholný, vrcholový, vrchovatý
• navrch
• vrcholek

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2007-05-31, [cit. 2010-03-04]. Heslo vrchol.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Vrchol ve Wikipedii