tlučhuba
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [tlʊt͡ʃɦʊba]
dělení
[editovat]- tluč-hu-ba
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | tlučhuba | tlučhubové |
| genitiv | tlučhuby | tlučhubů |
| dativ | tlučhubovi | tlučhubům |
| akuzativ | tlučhubu | tlučhuby |
| vokativ | tlučhubo | tlučhubové |
| lokál | tlučhubovi | tlučhubech |
| instrumentál | tlučhubou | tlučhuby |
význam
[editovat]- (v obecném jazyce, expresivně) ten, kdo o něčem (jen) mluví (a zpravidla skutek utek)
- Hanz je hrozný tlučhuba, tu podlahu nikdy nepoloží.