Přeskočit na obsah

troubit

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [trɔʊbɪt]

dělení

[editovat]
  • trou-bit

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • tranzitivní nebo intranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas troubím troubíš troubí troubíme troubíte troubí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
trub trubme trubte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné troubil troubila troubilo troubili troubily troubila
trpné trouben troubena troubeno troubeni troubeny troubena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný troubě troubíc troubíce

význam

[editovat]
  1. vydávat charakteristický zvuk vzniklý prouděním vzduchu a jeho chvěním v dutině
    • Auta troubila a lidé mávali vlajkami.

překlady

[editovat]
  1. vydávat zvuk proudícího a chvějícího se vzduchu

související

[editovat]

poznámky

[editovat]