truchlivý

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈtrʊxlɪviː]

dělení

• truch-li-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	truchlivý	truchlivý	truchlivá	truchlivé	truchliví	truchlivé	truchlivé	truchlivá
genitiv	truchlivého	truchlivého	truchlivé	truchlivého	truchlivých	truchlivých	truchlivých	truchlivých
dativ	truchlivému	truchlivému	truchlivé	truchlivému	truchlivým	truchlivým	truchlivým	truchlivým
akuzativ	truchlivého	truchlivý	truchlivou	truchlivé	truchlivé	truchlivé	truchlivé	truchlivá
vokativ	truchlivý	truchlivý	truchlivá	truchlivé	truchliví	truchlivé	truchlivé	truchlivá
lokál	truchlivém	truchlivém	truchlivé	truchlivém	truchlivých	truchlivých	truchlivých	truchlivých
instrumentál	truchlivým	truchlivým	truchlivou	truchlivým	truchlivými	truchlivými	truchlivými	truchlivými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	truchlivý
komparativ	truchlivější
superlativ	nejtruchlivější

význam

1. vyjadřující, jevící nebo způsobující smutek
   • Pokud jsme u toho, co dneska dělá mládež, možná by měl pan Vondruška pro poučení říct něco o tom, co dělal v 80. letech, jak se zapojil na straně „mlčící většiny“ do boje za změnu dost truchlivých poměrů v zemi, kterou řídila komunistická gerontokracie. Zatím si jen můžeme dohledat, že přispěl do publikace nazvané Vybrané kapitoly z revolučních dějin kladenského okresu, kterou v roce 1983 vydal okresní výbor KSČ.

překlady

1. • angličtina: mournful, sorrowful
   • němčina: traurig
   • ruština: печальный, грустный

synonyma

1. smutný

související

• truchlit