způsobit

čeština

výslovnost

• IPA: [spuːsɔbɪt]

dělení

• způ-so-bit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	způsobím	způsobíme
2.	způsobíš	způsobíte
3.	způsobí	způsobí

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	způsobme
2.	způsob	způsobte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	způsobil	způsobili
mužský neživotný		způsobily
ženský	způsobila
střední	způsobilo	způsobila

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	způsoben	způsobeni
mužský neživotný		způsobeny
ženský	způsobena
střední	způsobeno	způsobena

přechodníky

Přechodník minulý
Rod	Singulár	Plurál
mužský	způsobiv	způsobivše
ženský	způsobivši
střední

význam

1. přivést k existenci (jev či stav)
   • Povodně způsobily mnoho škod.

překlady

přivést k existenci

• angličtina: make
• francouzština: causer, provoquer, faire, enclencher, engendrer
• italština: fare
• němčina: machen, tun, verursachen
• švédština: göra, verka

synonyma

1. učinit, udělat, vytvořit, vyvolat, zapříčinit

související

• způsobný
• způsobně
• způsob
• zapůsobit
• působivý
• působit

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2013-06-27]. Heslo způsobit.