truhla

čeština

výslovnost

• IPA: [trʊɦla]
•  truhla^{? • info}

dělení

• truh-la

etymologie

Z německého Truhe.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	truhla	truhly
genitiv	truhly	truhel
dativ	truhle	truhlám
akuzativ	truhlu	truhly
vokativ	truhlo	truhly
lokál	truhle	truhlách
instrumentál	truhlou	truhlami

význam

1. nízký kus nábytku sloužící jako úložný prostor
   • Pod oknem stála truhla s ozdobným kováním.
2. (zastarale) rakev
   • Skončil v dubové truhle.

překlady

1. nízký kus nábytku

   • angličtina: chest
   • francouzština: huche ž
   • italština: baule m
   • lotyština: lāde
   • němčina: Truhe ž, Lade ž
   • slovenština: truhla ž
   • španělština: arca ž
2. —

související

• truhlička
• truhlář