truite

francouzština

výslovnost

• IPA: [tʁɥit]
•  truite^{? • info}

etymologie

Přes starou francouzštinu z pozdnělatinského tructa, které snad ze starořeckého τρώκτης — uždibující, okusující [ryba], jež odvozeno od slovesa τρώγω.
Srovnej např. španělské trucha, anglické trout či italské trota, dále pak např. novořecké τρώω — jíst.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	truite	truites

význam

1. (v zoologii) pstruh

související

• truite arc-en-ciel