truteń

polština

výslovnost

• IPA: [ˈtru.tɛɲ]
•  truteń^{? • info}

varianty

• trucień

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	truteń	trutnie
genitiv	trutnia	trutniów / trutni
dativ	trutniowi	trutniom
akuzativ	trutnia	trutnie / trutniów
instrumentál	trutniem	trutniami
lokál	trutniu	trutniach
vokativ	trutniu	trutnie

význam

1. (v zoologii) trubec, včelí samec
2. (přeneseně, hanlivě) povaleč, trubec, parazit, budižkničemu, darmošlap

synonyma

1. trąd, (archaicky) trut
2. darmozjad, trąd, nierób, obibok, próżniak

související

• trutowisko
• trutowy
• trutówka