učenec

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ʊt͡ʃɛnɛt͡s]

dělení[editovat]

  • uče-nec

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ učenec učenci
genitiv učence učenců
dativ učenci / učencovi učencům
akuzativ učence učence
vokativ učenče učenci
lokál učenci / učencovi učencích
instrumentál učencem učenci

význam[editovat]

  1. ten, kdo je učený, vzdělaný
    • Potvrzuje se pravda slov talmudu: „Ohřívej se na ohníčku učenců, dej si však pozor, ať se nespálíš! Neboť kousavost učenců je jako liščino kousnutí a jejich pichlavost je štíra bodnutí a jejich důvěrnost hada uštknutí. A každičké slůvko učenců žhavý uhel.“[1]
  2. (zastarale, zřídka) ten, kdo je vyučován

synonyma[editovat]

  1. vzdělanec
  2. žák, student

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 261.

externí odkazy[editovat]