usus
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Možná hledáte Usus.
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [uːzʊs]
dělení[editovat]
- usus
etymologie[editovat]
Z latinského usus — „obyčej, zvyk“, kde vzniklo z kořene příčestí minulého slovesa uti — „využívat, používat, upotřebit“, jež mělo ve staré latině tvar oeti; toto slovo je nejistého původu.[1]
varianty[editovat]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
Pád \ číslo | Jednotné | Množné |
---|---|---|
Nominativ | usus | usy |
Genitiv | usu | usů |
Dativ | usu | usům |
Akuzativ | usus | usy |
Vokativ | use | usy |
Lokál | usu | usech |
Instrumentál | usem | usy |
význam[editovat]
překlady[editovat]
latina[editovat]
výslovnost[editovat]
varianty[editovat]
- VSVS, ūsus, vsvs
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský (maskulinum)
- 4. deklinace
skloňování[editovat]
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | ūsus | ūsūs |
genitiv | ūsūs | ūsuum |
dativ | ūsuī | ūsibus |
akuzativ | ūsum | ūsūs |
vokativ | ūsus | ūsūs |
ablativ | ūsū | ūsibus |
význam[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971. Heslo usus.
externí odkazy[editovat]
Článek Usus ve Wikipedii