usus
Možná hledáte Usus.
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [uːzʊs]
dělení
[editovat]- usus
etymologie
[editovat]Z latinského usus — „obyčej, zvyk“, kde vzniklo z kořene příčestí minulého slovesa uti — „využívat, používat, upotřebit“, jež mělo ve staré latině tvar oeti; toto slovo je nejistého původu.[1]
varianty
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | usus | usy |
| genitiv | usu | usů |
| dativ | usu | usům |
| akuzativ | usus | usy |
| vokativ | use | usy |
| lokál | usu | usech |
| instrumentál | usem | usy |
význam
[editovat]překlady
[editovat]latina
[editovat]výslovnost
[editovat]varianty
[editovat]- VSVS, ūsus, vsvs
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský (maskulinum)
- 4. deklinace
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | ūsus | ūsūs |
| genitiv | ūsūs | ūsuum |
| dativ | ūsuī | ūsibus |
| akuzativ | ūsum | ūsūs |
| vokativ | ūsus | ūsūs |
| ablativ | ūsū | ūsibus |
význam
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo usus.
externí odkazy
[editovat]
Článek Usus ve Wikipedii
