usus

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte Usus.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • usus

etymologie[editovat]

Z latinského usus — „obyčej, zvyk“, kde vzniklo z kořene příčestí minulého slovesa uti — „využívat, používat, upotřebit“, jež mělo ve staré latině tvar oeti; toto slovo je nejistého původu.[1]

varianty[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ usus usy
genitiv usu usů
dativ usu usům
akuzativ usus usy
vokativ use usy
lokál usu usech
instrumentál usem usy

význam[editovat]

  1. (knižně, zastarale) zvyk, obyčej

překlady[editovat]

  1. zvyk

latina[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈuːsʊs] (klasická restituovaná)
  • IPA: [ˈˀuːzʊs] (středověká církevní)

varianty[editovat]

  • VSVS, ūsus, vsvs

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský (maskulinum)
  • 4. deklinace

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ ūsus ūsūs
genitiv ūsūs ūsuum
dativ ūsuī ūsibus
akuzativ ūsum ūsūs
vokativ ūsus ūsūs
ablativ ūsū ūsibus

význam[editovat]

  1. užívání,užití
  2. zvyk, obyčej
  3. praxe

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Heslo usus.
  1. HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary [online]. [Cit. 2015-11-06]. Heslo use. Dostupné online. (anglicky)

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Usus ve Wikipedii