uvrci

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔʊvr̩t͡sɪ]

dělení

• uvr-ci

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní
• k nedokonavému uvrhávat

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	uvrhu	uvržeš	uvrže	uvržeme	uvržete	uvrhou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	uvrz	uvrzme	uvrzte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	uvrhl	uvrhla	uvrhlo	uvrhli	uvrhly	uvrhla
trpné	uvržen	uvržena	uvrženo	uvrženi	uvrženy	uvržena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	uvrh	uvrhši	uvrhše

význam

1. (zastarale, knižně) uvrhnout

související

• uvržený
• uvrhat
• vrhnout
• vrhat
• vrci
• svrci
• převrci
• převrci se