vítězka

čeština

výslovnost

• IPA: [viːcɛska]

dělení

• ví-těz-ka

etymologie

• přechýlením ze slova vítěz příponou -ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vítězka	vítězky
genitiv	vítězky	vítězek
dativ	vítězce	vítězkám
akuzativ	vítězku	vítězky
vokativ	vítězko	vítězky
lokál	vítězce	vítězkách
instrumentál	vítězkou	vítězkami

význam

1. žena, která zvítězila v nějakém soupeření
   • Ženský sjezd v Soči má dvě vítězky. Mazeová s Gisinovou se podělily o zlato.
   • V cíli jsem zvedla ruce a připadala si jako vítězka. Zvítězila jsem sama nad sebou a to je sladké.

překlady

1. • angličtina: winner
   • hornolužická srbština: dobyćerka ž
   • němčina: Siegerin ž, Gewinnerin ž
   • ruština: победительница ž, чемпионка ž
   • slovenština: víťazka ž

související

• vítěz
• vítězství