větře
Možná hledáte vetre nebo vetře.
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈvjɛtr̝̊ɛ]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
význam
[editovat]- vokativ singuláru substantiva vítr
- Větře, duj, každý můj, každý krok a každý vdech je jen Tvůj, při mně stůj, ještě mě chvíli nech. Na ten mech slunce dech, až kopce rozhrne, Bože můj, Bože můj, ať je vidím jak poprvé.[1]
sloveso
[editovat]- nedokonavé
- tranzitivní
význam
[editovat]- přechodník přítomný rodu mužského čísla jednotného slovesa větřit
- Prám Antonínův, na němž jsou zbudovány lehké stavby plovárenské, jest upoután, kde se hřbet Orše poněkud čeří, větře písčinu zvící padesáti sáhů. V těchto místech břeh směrem k městu je pokryt vrbinami, končícími se před zahradami jirchářů a výrobců oplatek.[2]
- Mladý ohař, větře zdálky raněného srnce, rozběhl se za kořistí.