Přeskočit na obsah

vězený

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈvjɛzɛniː]

dělení

[editovat]
  • vě-ze-ný

etymologie

[editovat]

Odvozeno od slovesa vězet[1] nebo vězit[2].

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ vězený vězený vězená vězené vězení vězené vězené vězená
genitiv vězeného vězeného vězené vězeného vězených vězených vězených vězených
dativ vězenému vězenému vězené vězenému vězeným vězeným vězeným vězeným
akuzativ vězeného vězený vězenou vězené vězené vězené vězené vězená
vokativ vězený vězený vězená vězené vězení vězené vězené vězená
lokál vězeném vězeném vězené vězeném vězených vězených vězených vězených
instrumentál vězeným vězeným vězenou vězeným vězenými vězenými vězenými vězenými

význam

[editovat]
  1. (archaicky) vězněný[1]
    • (…) když pak ukázalo se, že kněžic Břetislav, vězený na Děčíně, byl ve spolku tom, dal jej Soběslav zbaviti zraku.[3]

poznámky

[editovat]
  1. 1,0 1,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2014-12-23]. Heslo vězeti.
  2. VÁŠA, Pavel; TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. 3., přepracované a doplněné vyd. Praha : Fr. Borový, 1946. 1765 s. Heslo „věziti“, s. 1617.
  3. TOMEK, Václav Vladivoj. Děje království českého. Praha : Fr. Řivnáč, 1898. Kapitola §. 23. Soběslav I..