vězet

čeština

výslovnost

• IPA: [vjɛzɛt]

dělení

• vě-zet

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vězím	vězíš	vězí	vězíme	vězíte	vězí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	věz	vězme	vězte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vězel	vězela	vězelo	vězeli	vězely	vězela

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	věze	vězíc	vězíce

význam

1. být obklopen objektem tak, že vyjmutí je obtížné
   • Jejich auto vězelo v závěji a trvalo velmi dlouho, než jej uvolnili.
2. (přeneseně) (člověk) nepřiměřeně dlouho se zdržovat na určitém místě
   • Kde ti hoši pořád vězí?
3. (vězet v + lokál) (problém) mít příčinu
   • To bych rád věděl, v čem to vězí.
4. být příčinou (problému)
   • To bych rád věděl, co v tom vězí.
5. (archaicky) být vězněn, (vězet + akuzativ) věznit
   • Toho času vězel tam u vězení také Jindřich Rakouský, jejž byl král Jan v bitvě Mühldorfské vlastní rukou jal.

překlady

1. pevně tkvít

   • angličtina: stick
   • němčina: stecken
2. —
3. —
4. —
5. —

synonyma

1. tkvět, tkvít
2. váznout, trčet
3. spočívat
4. —
5. —

související

• vězívat
• vězení
• vězený
• vězící
• váznout
• uvíznout
• uvěznit

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-09-11]. Heslo vězet.