vertikulace

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɛr.tɪ.kʊ.la.t͡sɛ]

dělení

• ver-ti-ku-la-ce

etymologie

Z anglického vertical cut (svislý řez).

varianty

• vertikutace

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vertikulace	vertikulace
genitiv	vertikulace	vertikulací
dativ	vertikulaci	vertikulacím
akuzativ	vertikulaci	vertikulace
vokativ	vertikulace	vertikulace
lokál	vertikulaci	vertikulacích
instrumentál	vertikulací	vertikulacemi

význam

1. prořezání trávníku přístrojem se svislými noži
   • Vertikulace trávníku se dělá na jaře jako první.

související

• vertikulační
• vertikulátor
• vertikulovat

poznámky

• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo vertikulace (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
• Z dopisů jazykové poradně. Naše řeč, 2006, roč. 89, čís. 3, s. 167-168. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

externí odkazy

• Článek Vertikutace ve Wikipedii