vládnout

čeština

výslovnost

• IPA: [vlaːdnɔʊt]
•  vládnout^{? • info}

dělení

• vlád-nout

sloveso

• nedokonavé
• nepřechodné

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vládnu	vládneš	vládne	vládneme	vládnete	vládnou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vládni	vládněme	vládněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vládl	vládla	vládlo	vládli	vládly	vládla

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	vládna	vládnouc	vládnouce

význam

1. uplatňovat svoji panovnickou moc nad skupinou či společenstvím lidí
   • Královna vládla celkem dvacet let.
   • Komunisti tvrdili, že dělnická třída musí porazit třídu kapitalistů a založit nový systém, v němž bude vládnout komunistická strana. V Rusku se tohle, jak známo, podařilo díky rudému teroru, likvidaci názorových oponentů a udržováním atmosféry strachu.
2. (stav) vyskytovat se (v určitém místě)
   • V městě poničeném zemětřesením vládl chaos.

překlady

1. panovat

   • angličtina: rule, govern
   • francouzština: régner
   • italština: governare
   • latina: regnare, imperare
   • němčina: herrschen
   • polština: rządzić
   • slovenština: vládnúť
   • švédština: härska
2. —

synonyma

1. panovat
2. panovat

související

• vládnutí
• vládce
• ovládnout
• převládnout
• zavládnout
• zvládnout
• vláda

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-06-28]. Heslo vládnout.
• budoucí čas lze tvořit dvojím způsobem: budu vládnout či povládnu