vlastník

čeština

výslovnost

• IPA: [vlastɲiːk],  vlastník^{? • info}
• (v obecném jazyce) IPA: [vlasɲiːk]

dělení

• vlast-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vlastník	vlastníci
genitiv	vlastníka	vlastníků
dativ	vlastníku / vlastníkovi	vlastníkům
akuzativ	vlastníka	vlastníky
vokativ	vlastníku	vlastníci
lokál	vlastníku / vlastníkovi	vlastnících
instrumentál	vlastníkem	vlastníky

význam

1. člověk, jemuž něco patří
   • Vlastníci psů odpovídají za škody jimi způsobené.
2. (nářečně) dítě rodičova bratrance či sestřenice

překlady

1. majitel

   • angličtina: owner, holder, possessor
   • esperanto: proprietulo
   • francouzština: propriétaire m
   • japonština: 所有者
   • němčina: Inhaber m, Besitzer m
   • nizozemština: eigenaar, bezitter
   • polština: właściciel m
   • ruština: собственник m, владелец m
   • řečtina: ιδιοκτήτης m
   • slovenština: vlastník m, majiteľ m
   • ukrajinština: власник m
2. —

synonyma

1. majitel, držitel
2. druhý bratranec

související

• vlastnice
• vlastnička
• vlastnit
• vlastnický
• vlastnictví

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-09-04]. Heslo vlastník.

externí odkazy

• Článek Vlastník ve Wikipedii