vykérovat

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪkɛːrɔvat]

dělení

• vy-ké-ro-vat

etymologie

Z kérovat (tetovat) pomocí přípony vy-. To do obecné češtiny proniklo z vězeňského argotu, tam významovým posunem ze světského kchérovat (dělat), to z romského kerel (dělat).

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	vykéruji / vykéruju	vykéruješ	vykéruje	vykérujeme	vykérujete	vykérují / vykérujou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vykéruj	vykérujme	vykérujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vykéroval	vykérovala	vykérovalo	vykérovali	vykérovaly	vykérovala
trpné	vykérován	vykérována	vykérováno	vykérováni	vykérovány	vykérována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	vykérovav	vykérovavši	vykérovavše

význam

1. (v obecném jazyce) vytvořit tetování
   • Až budu velkej, dám si vykérovat na čelo velký tiskací „ne díky, stačilo“.

synonyma

1. (neutrálně) vytetovat

související

• kérka
• kérovat