vykřičník

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [vɪkr̝̊ɪtʃɲiːk]

dělení[editovat]

  • vy-křič-ník

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ vykřičník vykřičníky
genitiv vykřičníku vykřičníků
dativ vykřičníku vykřičníkům
akuzativ vykřičník vykřičníky
vokativ vykřičníku vykřičníky
lokál vykřičníku vykřičnících
instrumentál vykřičníkem vykřičníky

význam[editovat]

  1. interpunkční znaménko (!) zpravidla používané pro ukončení věty rozkazovací nebo zvolací, po citoslovci nebo ke zdůraznění věty oznamovací
  2. (archaicky) citoslovce

synonyma[editovat]

  1. (archaicky) vzvolavník, zvolavník, rozkazník[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Naše řeč. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

externí odkazy[editovat]