vykřiknout

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪkr̝̊ɪknɔʊt],  vykřiknout^{? • info}

dělení

• vy-křik-nout

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	vykřiknu	vykřikneš	vykřikne	vykřikneme	vykřiknete	vykřiknou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vykřikni	vykřikněme	vykřikněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vykřikl / vykřiknul	vykřikla / vykřiknula	vykřiklo / vykřiknulo	vykřikli / vykřiknuli	vykřikly / vykřiknuly	vykřikla / vykřiknula
trpné	vykřiknut	vykřiknuta	vykřiknuto	vykřiknuti	vykřiknuty	vykřiknuta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	vykřiknuv	vykřiknuvši	vykřiknuvše

význam

1. velmi silně vydat ústy (zvuk)
   • Když mu kámen spadl na nohu, vykřikl a upustil všechno co držel v rukou.

překlady

1. vzkřiknout

   • angličtina: call out, cry out, exclaim, shout, scream
   • francouzština: s’exclamer, s’écrier
   • němčina: aufschreien
   • polština: wykrzyknąć
   • slovenština: vykriknúť

synonyma

1. vzkřiknout, zvolat, zakřičet

antonyma

1. zašeptat

související

• vykřikovat
• křik
• křičet
• křičení
• křikloun
• vykřičený

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-09-21]. Heslo vykřiknout.