vysílač

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪsiːlat͡ʃ]

dělení

• vy-sí-lač

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vysílač	vysílače
genitiv	vysílače	vysílačů
dativ	vysílači	vysílačům
akuzativ	vysílač	vysílače
vokativ	vysílači	vysílače
lokál	vysílači	vysílačích
instrumentál	vysílačem	vysílači

význam

1. obvykle nepřenosné technické zařízení sloužící k vysílání určitého typu signálu
   • televizní vysílač

překlady

1. zařízení sloužící k vysílání

   • angličtina: sender, transmitter
   • finština: lähetin
   • francouzština: émetteur m, transmetteur m
   • němčina: Sender m
   • polština: nadajnik m
   • slovenština: vysielač m

antonyma

1. přijímač

související

• vysílat
• vysílačka
• vysílání

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-10-13]. Heslo vysílač.

externí odkazy

• Článek Vysílač ve Wikipedii