záhlaví
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [zaːɦlaviː]
dělení
[editovat]- zá-hla-ví
etymologie
[editovat]Z předpony zá-, slova hlava a přípony -í.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | záhlaví | záhlaví |
| genitiv | záhlaví | záhlaví |
| dativ | záhlaví | záhlavím |
| akuzativ | záhlaví | záhlaví |
| vokativ | záhlaví | záhlaví |
| lokál | záhlaví | záhlavích |
| instrumentál | záhlavím | záhlavími |
význam
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ EISNER, Pavel. Chrám i tvrz: kniha o češtině. Příprava vydání NIEDERLOVÁ, Petra. Praha : XYZ, 2010. 762 s. ISBN 978-80-7388-397-3. S. 81.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2019-09-18]. Heslo záhlaví.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2019-09-18]. Heslo záhlaví.
