Přeskočit na obsah

zatýkací

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [zatiːkat͡siː]

dělení

[editovat]
  • za-tý-ka-cí

přídavné jméno

[editovat]
  • měkké

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ zatýkací zatýkací zatýkací zatýkací zatýkací zatýkací zatýkací zatýkací
genitiv zatýkacího zatýkacího zatýkací zatýkacího zatýkacích zatýkacích zatýkacích zatýkacích
dativ zatýkacímu zatýkacímu zatýkací zatýkacímu zatýkacím zatýkacím zatýkacím zatýkacím
akuzativ zatýkacího zatýkací zatýkací zatýkací zatýkací zatýkací zatýkací zatýkací
vokativ zatýkací zatýkací zatýkací zatýkací zatýkací zatýkací zatýkací zatýkací
lokál zatýkacím zatýkacím zatýkací zatýkacím zatýkacích zatýkacích zatýkacích zatýkacích
instrumentál zatýkacím zatýkacím zatýkací zatýkacím zatýkacími zatýkacími zatýkacími zatýkacími

význam

[editovat]
  1. sloužící k zatýkání
    • V noci z 3. na 4. října 1941 zaměří gestapo na okraji Jinonic, tehdy ležících mimo Prahu, ilegální vysílačku. Záhy k osamocenému domu bývalého celního úřadu dorazí zatýkací komando.[1]

poznámky

[editovat]
  1. ŠVEC, Pavel. Čtyři bratři, čtyři odbojáři. Osud Linhartových připomíná příběh vojína Ryana. iDNES.cz [online]. 2018-10-20 [cit. 2018-10-20]. Dostupné online.