zelva

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte Zelva nebo želva.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • zel-va

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ zelva zelvy
genitiv zelvy zelv
dativ zelvě zelvám
akuzativ zelvu zelvy
vokativ zelvo zelvy
lokál zelvě zelvách
instrumentál zelvou zelvami

význam[editovat]

  1. (archaicky) sestra manžela[1][2][3]; používáno zejména v kontextu zádruhy[1]
    • K Heleně přišla zatím bělolokté poslice Íris, zelvě podobna její, Anténorovic choti sličné, již mocný Anténorovec choť měl Helikáon, Laódiku, krásou dceru Priama nejspanilejší.[4]
  2. (archaicky) synova manželka[2][3]

synonyma[editovat]

  1. švagrová, (archaicky) zelvice[3]
  2. snacha, (archaicky) zelvice[3]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. 1,0 1,1 MACHEK, Václav. Výklady slov. Naše řeč, 1947, roč. 31, čís. 5-6. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. 2,0 2,1 BĚLIČ, Jaromír; KAMIŠ, Adolf; KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník [online]. Praha : Státní pedagogické nakladatelství / Ústav pro jazyk český, rev. 2015-11-13, [cit. 2015-12-27]. Kapitola zelva.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 5. Praha : František Šimáček, 1887. Dostupné online. Heslo „Zelva“, s. 444.
  4. Homér. Ilias. Překlad Antonín Škoda. Praha : vlastním nákladem překladatele, 1886. Kapitola Zpěv třináctý.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Zelva ve Wikipedii