zevlovat

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [zɛvlɔvat]

dělení[editovat]

  • ze-vlo-vat

etymologie[editovat]

Ze staršího českého zevel (člověk dívající se s otevřenou pusou) a to ze staročeského zěvati, zievati.[1]

sloveso[editovat]

  • intranzitivní
  • nedokonavé

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas zevluji zevluješ zevluje zevlujeme zevlujete zevlují
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
zevluj zevlujme zevlujte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné zevloval zevlovala zevlovalo zevlovali zevlovaly zevlovala
Trpné zevlován zevlována zevlováno zevlováni zevlovány zevlována
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný zevluje zevlujíc zevlujíce

význam[editovat]

  1. nečinně postávat

synonyma[editovat]

  1. civět, lelkovat, okounět; (hovorově) čumět

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „zevlovat“, s. 738.
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-11-20]. Heslo zevlovat.
  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-11-20]. Heslo zevlovati.