zvukař

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈzvʊkar̝̊]

dělení

• zvu-kař

etymologie

Vytvoření jména označující profesi ze substantiva zvuk a k tomu účelu sloužící přípony -ař.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	zvukař	zvukaři
genitiv	zvukaře	zvukařů
dativ	zvukaři / zvukařovi	zvukařům
akuzativ	zvukaře	zvukaře
vokativ	zvukaři	zvukaři
lokál	zvukaři / zvukařovi	zvukařích
instrumentál	zvukařem	zvukaři

význam

1. (hovorově) člověk řídící kvalitu zvuku při jeho záznamu a šíření a další technické aspekty

překlady

1. odborník na práci se zvukem

   • angličtina: soundman, (spisovně) sound engineer
   • slovenština: zvukár m, (spisovně) zvukový technik m, majster zvuku m

synonyma

1. (spisovně) zvukový technik, (spisovně) (ve filmu, televizi a rozhlase) mistr zvuku

související

• zvukařův
• zvukařka
• zvukařský
• zvukařství
• zvukařina