ředitel

čeština

výslovnost

IPA: [r̝ɛɟɪtɛl], ředitel^{? • info}

dělení

ře-di-tel

etymologie

Vzniklo ze staročeského řiediti — řídit s příponou -tel a změnou skupiny -ie- v -ě-, starší forma zápisu byla: řěditel. Kořen je odvozen od řád,^[1] k němuž lze najít ekvivalenty ve všech slovanských jazycích. Praslovanské *rędъ^[2]^[3] nejspíš vychází z indoevropského *rn̥do-, tvaru od kořene *rend- („řadit, pořádat“).^[4]

varianty

(zastarale) řiditel
(zastarale) řídící

podstatné jméno

rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	ředitel	ředitelé
genitiv	ředitele	ředitelů
dativ	řediteli / ředitelovi	ředitelům
akuzativ	ředitele	ředitele
vokativ	řediteli	ředitelé
lokál	řediteli / ředitelovi	ředitelích
instrumentál	ředitelem	řediteli

význam

muž v čele firmy, školy nebo jiné organizace
- Je ředitelem nadnárodní společnosti.
- Dnes velká část ředitelů vypadá ne jako ředitel, ale jako někdo jiný. (...) Také na tváři tohoto ředitele jsem viděl, že ztratil schopnost zfackovat žáka, aniž získal schopnost strhnout jej svou umanutou vášní pro svůj obor.^[5]

překlady

muž v čele organizace
- angličtina: director
- bulharština: директор m
- finština: johtaja
- francouzština: directeur m, PDG m, ((školy) proviseur m
- italština: direttore m
- korejština: 장, 교장, 관장, 국장
- němčina: Direktor m
- nizozemština: directeur m ž
- polština: dyrektor m ž
- portugalština: director m
- ruština: директор m
- slovenština: riaditeľ m
- srbština (cyrilice): директор m
- španělština: director m
- švédština: direktör c

synonyma

(řidčeji, přeneseně) hlava, (zastarale) direktor; řídící; (studentský slang) říďa; (obecně) šéf, vedoucí, (v některých kontextech) přednosta

související

poznámky

↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „řídit“, s. 556.
↑ HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „řád“, s. 394.
↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 866 s. Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. ISBN 80-7106-242-1. Heslo „řád“, s. 528, 529.
↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „řád“, s. 554.
↑ VACULÍK, Ludvík: Sekyra. Praha : Československý spisovatel, 1968. 180 str. Str. 77.

externí odkazy

Článek Ředitel ve Wikipedii
ERTL, Václav. »Řiditel« — ředitel. Naše řeč, 1917, roč. 1, čís. 9, s. 274-276. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
ERTL, Václav. Ředitel — řiditel. Naše řeč, 1918, roč. 2, čís. 6, s. 187. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
ŠMILAUER, Vladimír. Etymologická procházka po škole. Naše řeč, 1944, roč. 28, čís. 1, s. 1-7. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

[1] REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „řídit“, s. 556.

[2] HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „řád“, s. 394.

[3] MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 866 s. Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. ISBN 80-7106-242-1. Heslo „řád“, s. 528, 529.

[4] REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „řád“, s. 554.

[5] VACULÍK, Ludvík: Sekyra. Praha : Československý spisovatel, 1968. 180 str. Str. 77.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]