štěknout

čeština

výslovnost

• IPA: [ʃcɛknɔʊ̯t]

dělení

• štěk-nout

sloveso

• dokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	štěknu	štěkneš	štěkne	štěkneme	štěknete	štěknou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	štěkni	štěkněme	štěkněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	štěkl / štěknul	štěkla / štěknula	štěklo / štěknulo	štěkli / štěknuli	štěkly / štěknuly	štěkla / štěknula

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	štěknuv	štěknuvši	štěknuvše

význam

1. vydat krátký zvuk odpovídající charakteristickému hlasu psa
2. (hovorově, expresivně) úsečně říci (zejména v afektu)

překlady

1. vyštěknout

   • angličtina: bark, yelp, woof
   • francouzština: aboyer
   • němčina: bellen
2. úsečně říci

synonyma

1. vyštěknout
2. odseknout

související

• štěk
• štěkat
• štěkot
• štěkání
• štěkající

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2015-10-21]. Heslo štěknout.