borůvka

čeština

výslovnost

• IPA: [bɔruːfka]

dělení

• bo-rův-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	borůvka	borůvky
genitiv	borůvky	borůvek
dativ	borůvce	borůvkám
akuzativ	borůvku	borůvky
vokativ	borůvko	borůvky
lokál	borůvce	borůvkách
instrumentál	borůvkou	borůvkami

význam

1. rostlina z čeledi brusnicovitých
   • Ve smrčinách na stráni rostly borůvky.
2. bobule rostoucí na rostlině Vaccinium myrtillus L. a některých příbuzných druzích
   • Trhali jsme kanadské borůvky.
3. krevní sraženina pod nehty prstů ^[zdroj?]
   • Uhodil se kladívkem do palce a udělal si borůvku.

překlady

rostlina nebo její bobule

• angličtina: bilberry ^(en), blueberry ^(en)
• francouzština: myrtille ^(fr) ž
• lotyština: mellene ^(lv)
• maďarština: áfonya ^(hu)
• němčina: Blaubeere ^(de) ž
• polština: czarna jagoda ^(pl) ž
• rumunština: afină ^(ro) ž
• slovenština: čučoriedka ^(sk) ž

související

• borůvkový