dělit

čeština

výslovnost

• IPA: [ɟɛlɪt]

dělení

• dě-lit

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	dělím	dělíme
2.	dělíš	dělíte
3.	dělí	dělí

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	dělme
2.	děl	dělte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	dělil	dělili
mužský neživotný		dělily
ženský	dělila
střední	dělilo	dělila

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	dělen	děleni
mužský neživotný		děleny
ženský	dělena
střední	děleno	dělena

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	děle	dělíce
ženský	dělíc
střední

význam

1. vymezovat z celku menší části
   • Postavil se k pultu a začal bochníky dělit nožem na poloviny.
2. řadit různé jednotlivosti do více kategorií
   • Vyšší rostliny se dělí na nahosemenné a krytosemenné.
3. provádět matematickou operaci dělení
   • Prvočísla je možno dělit pouze jedničkou a sebou samým.

překlady

vymezovat menší části

angličtina: divide (en) francouzština: diviser (fr) italština: dividere (it)

katalánština: partir (ca) latina: dividere (la) němčina: teilen (de) slovenština: deliť (sk)

synonyma

1. rozdělovat, oddělovat, štěpit
2. rozlišovat, třídit
3. —

antonyma

1. spojovat, slučovat
2. —
3. násobit

související

• dělení
• dělba
• dělenec
• dělitel
• udělit
• předělit
• podíl
• podílník

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-03-10, [cit. 2011-07-13]. Heslo dělit.