distanční výuka

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [dɪstant͡ʃɲiː viːʊka]

slovní spojení[editovat]

význam[editovat]

  1. (neologismus) způsob vyučování na dálku, při němž nedochází k fyzickému setkávání žáků a jejich učitele, zejména prostřednictvím internetu
    • Děti chodí po bytě jako mátohy. Celá dopoledne sedí u počítačů na distanční výuce, odpoledne se válí na posteli s mobilem v ruce. (…) Ledová voda zaháněla dny strávené u počítače do říše stínů. Po týdnu se však tlupa musela vrátit do Prahy – kvůli distanční výuce a internetu. Auto řízené Aničkou projelo bez problému kolem policejních hlídek. A zase do mátožných stínů mezi počítačem a mobilem. Po několika dnech jsem zpozorovala, že Matouše, který se kromě distanční výuky ještě ve volném čase připravuje na přijímačky na gympl, opouští euforie z prázdnin a začíná se propadat do horší deprese než před nimi.[1]

překlady[editovat]

synonyma[editovat]

  1. (částečně) distanční vzdělávání

antonyma[editovat]

  1. prezenční výuka

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Kamila MÍKOVÁ: Jarní voda, 2022