způsob

Z Wikislovníku

Přejít na: navigace, hledání
logo Wikipedie
Na Wikipedii naleznete článek

Obsah

[editovat] čeština

[editovat] výslovnost

  • IPA: [zpuːsɔp]

[editovat] dělení

  • způ·sob, mn. způ·so·by

[editovat] etymologie

Ze staročeského spósob, zpósob,[1] které pravděpodobně vychází z praslovanského *sъposobъ („jak jde něco po sobě“), méně pravděpodobně pak z *vъzposobъ.[2] Vychází z praslovanského spojení *po sobě („dělat něco v náležitém pořádku“,[3] což původně ve vojenském významu znamenalo „sestavovat, řadit za sebou“[4]).

[editovat] podstatné jméno

  • rod mužský neživotný

[editovat] skloňování

Substantivum singulár plurál
nominativ způsob způsoby
genitiv způsobu způsobů
dativ způsobu způsobům
akuzativ způsob způsoby
vokativ způsobe způsoby
lokál způsobu způsobech
instrumentál způsobem způsoby

[editovat] význam

  1. povaha, ráz nebo postup nějakého děje
    nový způsob využití odpadního tepla
  2. (lingvisticky) gramatická kategorie
    příslovečné určení způsobu
    způsob oznamovací
  3. (často v plurálu) chování, zvyky
    Má divné způsoby.

[editovat] synonyma

  1. metoda, postup, systém
  2. chování, charakter, zvyk

[editovat] překlad

1. postup, povaha děje
2. gramatická kategorie
3. chování

[editovat] související

[editovat] fráze a idiomy

[editovat] poznámky

  1. BĚLIČ, Jaromír; KAMIŠ, Adolf; KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. Hesla „spósob“ a „zpósob“, s. 470, 669.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „způsob“, s. 741.
  3. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. ISBN 80-04-23715-0. Heslo „působiti“, s. 374.
  4. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „působit“, s. 520.
V jiných jazycích