způsob

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • způ-sob

etymologie[editovat]

Ze staročeského spósob, zpósob,[1] které pravděpodobně vychází z praslovanského *sъposobъ („jak jde něco po sobě“), méně pravděpodobně pak z *vъzposobъ.[2] Vychází z praslovanského spojení *po sobě („dělat něco v náležitém pořádku“,[3] což původně ve vojenském významu znamenalo „sestavovat, řadit za sebou“[4]).

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ způsob způsoby
genitiv způsobu způsobů
dativ způsobu způsobům
akuzativ způsob způsoby
vokativ způsobe způsoby
lokál způsobu způsobech
instrumentál způsobem způsoby

význam[editovat]

  1. povaha, ráz nebo postup nějakého děje
    • nový způsob využití odpadního tepla
  2. (v jazykovědě) gramatická kategorie
    • příslovečné určení způsobu
    • způsob oznamovací
  3. (často v plurálu) chování, zvyky
    • Má divné způsoby.

překlady[editovat]

postup, povaha děje

gramatická kategorie

chování

synonyma[editovat]

  1. metoda, postup, systém
  2. chování, charakter, zvyk

související[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

poznámky[editovat]

  1. BĚLIČ, Jaromír; KAMIŠ, Adolf; KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. Hesla „spósob“ a „zpósob“, s. 470, 669.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „způsob“, s. 741.
  3. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „působiti“, s. 374.
  4. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „působit“, s. 520.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Způsob ve Wikipedii