donutit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [dɔnʊcɪt]

dělení[editovat]

  • do-nu-tit

sloveso[editovat]

  • tranzitivní
  • dokonavé

varianty[editovat]

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas donutím donutí donutíte donutíš donutíme donutí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
donuť donuťme donuťte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné donutil donutila donutilo donutili donutily donutila
trpné donucen donucena donuceno donuceni donuceny donucena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý donutiv donutivši donutivše

význam[editovat]

  1. proti něčí vůli způsobit, že dotyčný vykoná určitou akci
    • Pokud by ho [vláda] přehlasovala, jako šéf vnitra skončí, „já tohle dělat nebudu a půjdu pryč, jestli mě donutí sem někoho bez jakékoliv prověrky brát, tak to bude beze mě“. Děsivá hrozba demisí, co by si země bez Chovance počala?! Zaplavily by nás tisíce muslimů a města by se ježila mešitami?[1]

překlady[editovat]

  1. přimět

synonyma[editovat]

  1. přinutit, přimět, (hovorově) přitlačit

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Martin Fendrych: Tvrďák Chovanec: Ani migranta! Radši dám demisi. Zle, matičko, zle, Česko se izoluje, stránky Aktuálně.cz, 31. května 2017