jmout

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [jmɔʊ̯t]

dělení[editovat]

  • jmout

etymologie[editovat]

Přes staročeštinu ze staroslověnského ѩти, které z předpokládaného praslovanského *ęti (které zřejmě z indoevropského *h₁em-). Infix "-m-" ve tvarech jako jmu je buďto západoslovanská inovace, nebo naopak svého druhu archaismus, návrat k praindoevropské formě. Srovnej např. polské jąć, ruské nářeční ять, latinské emere, sūmĕre podobných významů, dále např. české vzít či prémie.

sloveso[editovat]

  • dokonavé
  • tranzitivní
  • k nedokonavému jímat

varianty[editovat]

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas jmu jmeš jme jmeme jmete jmou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
jmi jměme jměte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné jal jala jalo jali jaly jala
trpné jat jata jato jati jaty jata
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
budoucí jma jmouc jmouce
minulý jav javši javše

význam[editovat]

  1. (knižně, zastarale) rukama navázat pevný kontakt
  2. (v historii, knižně) zastavit či ukončit něčí svobodný pohyb, vzít do zajetí
  3. (knižně) začít silně ovlivňovat či působit
    • Jal mě spravedlivý hněv vůči takové nízkosti.

synonyma[editovat]

  1. uchopit, vzít
  2. chytit, polapit
  3. zmocnit se, ovládnout, pohnout (kým)

související[editovat]

externí odkazy[editovat]