kmín

čeština

dělení

• kmín

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kmín	kmíny
genitiv	kmínu	kmínů
dativ	kmínu	kmínům
akuzativ	kmín	kmíny
vokativ	kmíne	kmíny
lokál	kmínu	kmínech
instrumentál	kmínem	kmíny

význam

1. rostlina z čeledi miříkovité
2. druh koření

překlady

angličtina: caraway (en) estonština: köömned (et) francouzština: cumin (fr) m litevština: kmynas (lt)

lotyština: ķimene (lv) němčina: Kümmel (de) m ruština: тмин (ru) slovenština: rasca (sk) ž