měřit

čeština

výslovnost

• IPA: [mɲɛr̝ɪt]
•  měřit^{? • info}

dělení

• mě-řit

sloveso

• nedokonavé

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	měřím	měříme
2.	měříš	měříte
3.	měří	měří

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	měřme
2.	měř	měřte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	měřil	měřili
mužský neživotný		měřily
ženský	měřila
střední	měřilo	měřila

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	měřen	měřeni
mužský neživotný		měřeny
ženský	měřena
střední	měřeno	měřena

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	měře	měříce
ženský	měříc
střední

význam

1. zjišťovat míru, rozměr
2. mít určitou velikost
   • Postel měří dva metry.
3. pozorovat, prohlížet (někoho)
   • Za skalou neklidně se krčil lítý pes,
     nás měřil hněvným okem,
     na chvíli čekaje, kdy na mrchu by kles’,
     na hnát, jejž pustil, skokem.
4. soudit (někoho), ocenit (někoho)
   • Měřit všem stejným metrem je jedním ze základů spravedlnosti.
5. (zastarale) mířit, zacílit
   • …pak natáhnuv tětivu, položil na ni šíp, měřil a střelil dobrého starého básníka právě do srdce…
6. (zastarale) směřovat (někam se přibližovat)
   • Ten přivina se ke mně, odkud a kam bych měřil, dotazoval se.

překlady

zjišťovat rozměr

angličtina: measure (en) francouzština: mesurer (fr)

němčina: messen (de) slovenština: merať (sk)

související

• míra
• změřit
• zeměměřič