man

Možná hledáte Man.

čeština

výslovnost

• IPA: [man]

dělení

• man

etymologie

Z němčiny.

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	man	mani / manové
genitiv	mana	manů
dativ	manu / manovi	manům
akuzativ	mana	many
vokativ	mane	mani / manové
lokál	manu / manovi	manech
instrumentál	manem	many

význam

1. (historicky) leník, vazal
   • Válečná tato výprava se zdařila, neboť Krakov i celé Malopolsko bylo opanováno vojskem českým, a poražený Vladislav Lokietek musil poddati se králi českému jako man koruny české.

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

1. genitiv plurálu substantiva mana

angličtina

výslovnost

• IPA: [mæn],  man (US)^{? • info}

etymologie

Ze staroanglického mann, srovnej německé Mann, švédské man, norské mann, dánské mand, islandské maður, faerské maður, nizozemské man.

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	man	men

význam

1. muž; dospělý člověk mužského pohlaví
   • There is a young man. – Tam je (nějaký) mladý muž.
2. člověk; všechny lidské bytosti
   • prehistoric man
3. hrací kámen ve figurkových deskových hrách, například šachy

antonyma

1. woman, boy
2. animal
3. –

němčina

výslovnost

• IPA: [man]

význam

1. neosobní zájmeno vyjadřující obecnou osobu
   • Man muß gut aufpassen, um nichts schlechtes zu sagen. – Člověk musí dávat dobrý pozor, aby neřekl nic špatného.

švédština

výslovnost

• IPA: [manː],  man^{? • info}

podstatné jméno

• rod společný

skloňování

Substantivum (i)	singulár		plurál
	neurč.	urč.	neurč.	urč.
nominativ	man	mannen	män	männen
genitiv	mans	mannens	mäns	männens

význam

1. muž
2. manžel

související

• manlig

zájmeno

význam

1. jeden, někdo, člověk (neurčitý podmět)
   • Man lär så länge man lever. – Člověk se učí celý život.