man

Z Wikislovníku

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

[editovat] čeština

[editovat] výslovnost

[editovat] dělení

  • man, mn. ma·ni, ma·no·vé

[editovat] etymologie

Z němčiny.

[editovat] podstatné jméno

  • rod mužský životný

[editovat] skloňování

Substantivum singulár plurál
nominativ man mani / manové
genitiv mana manů
dativ manu / manovi manům
akuzativ mana many
vokativ mane mani / manové
lokál manu / manovi manech
instrumentál manem many

[editovat] význam

  1. (historicky) leník, vazal

[editovat] angličtina

[editovat] výslovnost

[editovat] etymologie

Ze staroanglického mann, srovnej německé Mann, švédské man, norské mann, dánské mand, islandské maður, faerské maður, nizozemské man.

[editovat] podstatné jméno

[editovat] skloňování

Substantivum singulár plurál
nominativ man men

[editovat] význam

  1. muž; dospělý člověk mužského pohlaví
    There is a young man.
  2. člověk; všechny lidské bytosti
    prehistoric man
  3. hrací kámen ve figurkových deskových hrách, například šachy

[editovat] antonyma

  1. woman, boy
  2. animal
  3. –

[editovat] němčina

[editovat] výslovnost

[editovat] význam

  1. neosobní zájmeno vyjadřující obecnou osobu
    Man muß gut aufpassen, um nichts schlechtes zu sagen. – Člověk musí dávat dobrý pozor, aby neřekl nic špatného.

[editovat] švédština

[editovat] výslovnost

[editovat] podstatné jméno

  • rod společný

[editovat] skloňování

Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ man mannen män männen
genitiv mans mannens mäns männens

[editovat] význam

  1. muž
  2. manžel

[editovat] související

[editovat] zájmeno

[editovat] význam

  1. jeden, někdo, člověk (neurčitý podmět)
    Man lär så länge man lever. – Člověk se učí celý život.
Citováno z „http://cs.wiktionary.org/wiki/man“