Z Wikislovníku
Z němčiny.
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
man |
mani/manové |
| genitiv |
mana |
manů |
| dativ |
manu/manovi |
manům |
| akuzativ |
mana |
many |
| vokativ |
mane |
mani/manové |
| lokál |
manu/manovi |
manech |
| instrumentál |
manem |
many |
- leník, vazal
Ze staroanglického mann, srovnej německé Mann, švédské man, norské mann, dánské mand, islandské maður, faerské maður, nizozemské man
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
man |
men |
- dospělá osoba mužského pohlaví, muž
- There is a young man.
- člověk
- všechny lidské bytosti
- prehistoric man
- hrací kámen ve figurkových deskových hrách, například šachy
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum (i) |
singulár |
plurál |
| neurč. |
urč. |
neurč. |
urč. |
| nominativ |
man |
mannen |
män |
männen |
| genitiv |
mans |
mannens |
mäns |
männens |
- muž
- manžel
- jeden, někdo, člověk (neurčitý podmět)
- Man lär så länge man lever. – Člověk se učí celý život.