muž

čeština

výslovnost

• IPA: [mʊʃ]
•  muž^{? • info}

dělení

• muž

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	muž	muži, mužové
genitiv	muže	mužů
dativ	muži, mužovi	mužům
akuzativ	muže	muže
vokativ	muži	muži, mužové
lokál	muži, mužovi	mužích
instrumentál	mužem	muži

význam

1. osoba mužského pohlaví
   • Rodina je soužití muže a ženy.
2. muž (1) spojený manželstvím s danou osobou
   • Toto je Radek, můj muž.
3. jednotlivec z množství, zvláště (prostý voják)
   • Velitel a dvanáct jeho mužů.

překlady

osoba mužského pohlaví

angličtina: man (en) bretonština: gwaz (br) m finština: mies (fi) francouzština: homme (fr) m hornolužická srbština: muž (hsb) m italština: uomo (it) m

latina: vir (la) m litevština: vyras (lt) m polština: mężczyzna (pl) m němčina: Mann (de) m ruština: мужчина (ru) m slovenština: muž (sk) m staroslověnština: мѫжь (cu) m

manžel

angličtina: husband (en) bretonština: gwaz (br) m finština: mies (fi), aviomies (fi) francouzština: époux (fr) m, mari (fr) m

hornolužická srbština: muž (hsb) m italština: marito (it) m němčina: Ehemann (de) m, Mann (de) m ruština: муж (ru) m

synonyma

1. mužský, chlap
2. manžel, choť
3. (slangově) maník

antonyma

1. žena, ženská
2. manželka, choť, žena, paní
3. —

hornolužická srbština

dělení

• muž

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	muž	mužej	mužojo (muže)
genitiv	muža	mužow (muži)	muži (mužow)
dativ	mužej	mužomaj	mužam (mužom)
akuzativ	muža	mužow	muži (mužow, muže)
vokativ	mužo	mužej	mužojo
lokál	po mužu	po mužomaj	po mužach (mužoch)
instrumentál	z(e) mužom	z(e) mužomaj	z(e) mužami

význam

1. osoba mužského pohlaví
   • A što wón, Pětr, wo wšěch tych mužoch wědźeše? – A co on, Petr, o všech těch mužích věděl?
2. manžel
   • Smy tola jenož štyri hospodarstwa, a na kóždym jenož muž a žona. – Jsme totiž jenom čtyři hospodářství, na každém jen muž a žena.

antonyma

1. žona