mluvit

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • mlu-vit

sloveso[editovat]

  • nedokonavé

časování[editovat]

oznamovací způsob
Přítomný čas
Osoba Singulár Plurál
1. mluvím mluvíme
2. mluvíš mluvíte
3. mluví mluví
rozkazovací způsob
Osoba Singulár Plurál
1. mluvme
2. mluv mluvte
3.
příčestí
Příčestí minulé
Rod Singulár Plurál
mužský životný mluvil mluvili
mužský neživotný mluvily
ženský mluvila
střední mluvilo mluvila
Příčestí trpné
Rod Singulár Plurál
mužský životný mluven mluveni
mužský neživotný mluveny
ženský mluvena
střední mluveno mluvena
přechodníky
Přechodník přítomný
Rod Singulár Plurál
mužský mluvě mluvíce
ženský mluvíc
střední

význam[editovat]

  1. projevovat se slovem
    • Když mluví, tak mu není rozumět.
  2. říkat, povídat
    • Mluvili spolu velmi dlouho.
  3. svědčit
    • Jeho práce mluví za vše.

překlady[editovat]

hovořit

synonyma[editovat]

  1. hovořit
  2. rozmlouvat, diskutovat, debatovat
  3. svědčit

související[editovat]