mluvit
Z Wikislovníku
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] výslovnost
- IPA: [mlʊvɪt]
[editovat] dělení
- mlu·vit
[editovat] sloveso
- nedokonavé
[editovat] časování
[editovat] oznamovací způsob
| Přítomný čas | ||
|---|---|---|
| os. | sg. | pl. |
| 1. | mluvím | mluvíme |
| 2. | mluvíš | mluvíte |
| 3. | mluví | mluví |
| Minulý čas | ||
|---|---|---|
| rod | sg. | pl. |
| m. | mluvil | mluvili |
| ž. | mluvila | mluvily |
| s. | mluvilo | mluvila |
[editovat] rozkazovací způsob
| os. | sg. | pl. |
|---|---|---|
| 1. | – | mluvme |
| 2. | mluv | mluvte |
| 3. | – | – |
přechodník přítomný
| rod | sg. | pl. |
|---|---|---|
| m. | mluvě | mluvíce |
| ž. | mluvíc | mluvíce |
| s. | mluvíc | mluvíce |
[editovat] význam
- projevovat se slovem
- Když mluví, tak mu není rozumět.
- říkat, povídat
- Mluvili spolu velmi dlouho.
- svědčit
- Jeho práce mluví za vše.
