mluvit

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • mlu-vit

sloveso[editovat]

  • nedokonavé

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas mluvím mluvíš mluví mluvíme mluvíte mluví
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
mluv mluvme mluvte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Minulé mluvil mluvila mluvilo mluvili mluvily mluvila
Trpné mluven mluvena mluveno mluveni mluveny mluvena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný mluvě mluvíc mluvíce

význam[editovat]

  1. projevovat se slovem
    • Když mluví, tak mu není rozumět.
  2. říkat, povídat
    • Mluvili spolu velmi dlouho.
  3. svědčit
    • Jeho práce mluví za vše.

překlady[editovat]

hovořit

synonyma[editovat]

  1. hovořit
  2. rozmlouvat, diskutovat, debatovat
  3. svědčit

související[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

přísloví, úsloví a pořekadla[editovat]