mluvit
Z Wikislovníku
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] výslovnost
[editovat] dělení
- mlu-vit
[editovat] sloveso
- nedokonavé
[editovat] časování
- oznamovací způsob
| Přítomný čas | ||
|---|---|---|
| Osoba | Singulár | Plurál |
| 1. | mluvím | mluvíme |
| 2. | mluvíš | mluvíte |
| 3. | mluví | mluví |
- rozkazovací způsob
| Osoba | Singulár | Plurál |
|---|---|---|
| 1. | — | mluvme |
| 2. | mluv | mluvte |
| 3. | — | — |
- příčestí
| Příčestí minulé | ||
|---|---|---|
| Rod | Singulár | Plurál |
| mužský životný | mluvil | mluvili |
| mužský neživotný | mluvily | |
| ženský | mluvila | |
| střední | mluvilo | mluvila |
| Příčestí trpné | ||
|---|---|---|
| Rod | Singulár | Plurál |
| mužský životný | mluven | mluveni |
| mužský neživotný | mluveny | |
| ženský | mluvena | |
| střední | mluveno | mluvena |
- přechodníky
| Přechodník přítomný | ||
|---|---|---|
| Rod | Singulár | Plurál |
| mužský | mluvě | mluvíce |
| ženský | mluvíc | |
| střední | ||
[editovat] význam
- projevovat se slovem
- Když mluví, tak mu není rozumět.
- říkat, povídat
- Mluvili spolu velmi dlouho.
- svědčit
- Jeho práce mluví za vše.
