slovo

čeština

výslovnost

• IPA: [slɔvɔ]
•  slovo^{? • info}

dělení

• slo-vo

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	slovo	slova
genitiv	slova	slov
dativ	slovu	slovům
akuzativ	slovo	slova
vokativ	slovo	slova
lokál	slovu / slově	slovech
instrumentál	slovem	slovy

význam

1. hláska či písmeno nebo skupina hlásek či písmen vyjadřující určitý význam
   • Věty se skládají ze slov.
   • To slovo jsem nikdy neslyšel.
   • Ve slově "jablko" je šest písmen.
2. slib
   • Dal mu své slovo.
3. pravomoc rozhodnutí
   • Rozhodčí sice nejdříve formálně hlasovali, ale v rozhodnutí o vítězi soutěže měl poslední slovo předseda poroty.
4. projev
   • Měl slovo na úvod.
5. (pouze v plurálu) text písně
   • Napsal slova na tuto melodii.
6. (v informatice) nejmenší počet bitů, se kterými počítač pracuje

překlady

skupina hlásek

• angličtina: word ^(en)
• esperanto: vorto ^(eo)
• finština: sana ^(fi)
• francouzština: mot ^(fr) m
• hebrejština: דבר ^(he) m
• hornolužická srbština: słowo ^(hsb) s
• chorvatština: riječ ^(hr) ž
• italština: parola ^(it) ž
• latina: verbum ^(la) s
• lotyština: vārds ^(lv) m
• němčina: Wort ^(de) s
• polština: słowo ^(pl) s
• portugalština: palavra ^(pt) ž
• slovenština: slovo ^(sk) s
• srbština: реч ^(sr) ž, reč ^(sr) ž
• stará angličtina: word ^(ang)
• španělština: palabra ^(es) ž
• švédština: ord ^(sv)

související

• slůvko, slovíčko
• slovíčkařit, slovíčkaření
• slovní
• slovník
• oslovit, oslovovat

slovenština

výslovnost

• IPA: [slɔvɔ]

dělení

• slo-vo

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	slovo	slová
genitiv	slova	slov
dativ	slovu	slovám
akuzativ	slovo	slová
lokál	slove	slovách
instrumentál	slovom	slovami

význam

1. slovo