nadávat

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [nadaːvat]

dělení[editovat]

  • na-dá-vat

sloveso[editovat]

  • nedokonavé

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas nadávám nadáváš nadává nadáváme nadáváte nadávají
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
nadávej nadávejme nadávejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné nadával nadávala nadávalo nadávali nadávaly nadávala
trpné nadáván nadávána nadáváno nadáváni nadávány nadávána
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný nadávaje nadávajíc nadávajíce

význam[editovat]

  1. (nadávat + dativ) vyčítat někomu něco, co dělá špatně
    • Malé děti si mezi sebou často nadávají a ubližují.
  2. (nadávat na + akuzativ) stěžovat si na něco nebo na někoho
    • Lenka nadává na svého nového vedoucího, že je totálně neschopný.
    • Stále jen nadávali na poměry - ale jaktěživo nic nepodnikli pro jejich změnu.
  3. používat nadávky
    • Pane, my jsme slušný podnik, tady se nenadává.

překlady[editovat]

  1. vyčítat někomu chyby
  2. používat nadávky

synonyma[editovat]

  1. lát, spílat
  2. lát, spílat, hartusit, sakrovat
  3. klít, spílat, (knižně, zastarale) lát

související[editovat]