příručí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [pr̝̊iːrʊt͡ʃiː]
dělení[editovat]
- pří-ru-čí
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | příručí | příručí |
| genitiv | příručího | příručích |
| dativ | příručímu | příručím |
| akuzativ | příručího | příručí |
| vokativ | příručí | příručí |
| lokál | příručím | příručích |
| instrumentál | příručím | příručími |
význam[editovat]
- osoba přidělená někomu na výpomoc v práci
- Co dlel revírník na dovolené, hospodařil na Pürstlinku příručí v revíru a v domě.[1]
synonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Karel Klostermann: Ze světa lesních samot