pravda

čeština

výslovnost

• IPA: [pravda]

dělení

• prav-da

etymologie

Ze slova pravý a přípony -da, srovnej křivda. Původně asi spravedlivý postup.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	pravda	pravdy
genitiv	pravdy	pravd
dativ	pravdě	pravdám
akuzativ	pravdu	pravdy
vokativ	pravdo	pravdy
lokál	pravdě	pravdách
instrumentál	pravdou	pravdami

význam

1. tvrzení odpovídající skutečnosti
   • To, co tvrdí, je pravda.
2. stav odpovídající skutečnosti
   • Je pravda, co se povídá.

překlady

tvrzení odpovídající skutečnosti

angličtina: truth (en) finština: tosi (fi) francouzština: vérité (fr) ž, raison (fr) ž italština: verità (it) ž

latina: veritas (la) ž němčina: Wahrheit (de) ž polština: prawda (pl) ž slovenština: pravda (sk) ž

stav odpovídající skutečnosti

angličtina: truth (en)

francouzština: vérité (fr) ž slovenština: pravda (sk) ž

antonyma

1. lež

související

• pravdivý
• pravdivost
• pravdomluvnost
• pravděpodobnost

fráze a idiomy

• být na pravdě boží