prdel

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̩dɛl]
•  prdel^{? • info}

dělení

• pr-del

etymologie

• Z latinského pedere nebo řeckého perdo (bzdít, upouštět větry) a ze staroslovanského perd (prd).

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	prdel	prdele
genitiv	prdele	prdelí
dativ	prdeli	prdelím
akuzativ	prdel	prdele
vokativ	prdeli	prdele
lokál	prdeli	prdelích
instrumentál	prdelí	prdelemi

význam

1. (vulgárně) zadnice
   • Nezlob, nebo dostaneš vařečkou přes prdel!
2. (vulgárně, přeneseně) legrace
   • Dělali jsme si ze šéfa prdel.
   • Tonda celou dobu vyprávěl vtipy, byla to prdel.
3. (vulgárně, přeneseně) odlehlé místo
   • Horní Dolní je prdel uprostřed lesů.

překlady

1. zadnice

angličtina: ass (en), arse (en) esperanto: postaĉo (eo) francouzština: cul (fr) m němčina: Po (de) m

polština: dupa (pl) ž španělština: culo (es) m švédština: röv (sv)

synonyma

1. řiť, zadnice, zadek
2. legrace, sranda
3. zapadákov, díra

antonyma

1. –
2. nuda, pruda
3. –

související

• prdelka
• prdelní
• prda
• prča
• prd, prdět, prdění

slovní spojení

• prdel světa

fráze a idiomy

• do prdele
• být ošklivý jak prdel
• dělat si prdel
• hořet koudel u prdele
• v prdeli
• tři prdele