prd
Z Wikislovníku
Možná hledáte prď.
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] výslovnost
- IPA: [pr̩t]
[editovat] dělení
- prd, mn. pr·dy
[editovat] podstatné jméno
- rod mužský neživotný
[editovat] skloňování
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | prd | prdy |
| genitiv | prdu | prdů |
| dativ | prdu | prdům |
| akuzativ | prd | prdy |
| vokativ | prde | prdy |
| lokál | prdu | prdech |
| instrumentál | prdem | prdy |
[editovat] význam
[editovat] synonyma
[editovat] zájmeno
[editovat] skloňování
| pád | tvar |
|---|---|
| nominativ | prd |
| genitiv | prdu |
| dativ | prdu |
| akuzativ | prd |
| vokativ | prde |
| lokál | prdu |
| instrumentál | prdem |
[editovat] synonyma
- hovno, nic, prdlajs, houby, stará bela
[editovat] význam
- (přeneseně, hovorově) nic
- Prd by se stalo, kdybych tam zašel až za hodinu.
[editovat] citoslovce
[editovat] význam
- (spíše vulgárně) odmítnutí
- To ty jsi mi schoval kabát? – Ale prd!
- citoslovce zvuku rány, perdy
- Prd, prd, lítaly rána za ránou.
[editovat] synonyma
[editovat] sloveso
[editovat] význam
- (nářečně) třetí osoba jednotného čísla minulého času mužského rodu a příčestí činné slova prdnout, nářeční obdoba tvaru prdl
- Prd' si, krk' si, prostě je to prase.
- Nevydržel jsem to a prd' jsem si a pak se bál, jestli to někdo nepozná.