pierdolić
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
polština[editovat]
výslovnost[editovat]
dělení[editovat]
- pier-do-lić
sloveso[editovat]
- nedokonavé
časování[editovat]
| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | pierdolę | pierdolisz | pierdoli | pierdolimy | pierdolicie | pierdolą |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| pierdol | pierdolmy | pierdolcie | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
| činné | pierdolił | pierdoliła | pierdoliło | pierdolili | pierdoliły | pierdoliła |
| trpné | pierdolen | pierdolona | pierdolono | pierdoloni | pierdolona | pierdolona |
význam[editovat]
- (vulgárně) srát na něco, mít u prdele, ignorovat
- Pierdolę to. – Seru na to.
- (vulgárně) dělat si srandu
- Mówisz prawdę, nie pierdolisz? – Mluvíš pravdu, neděláš si prdel?
- (vulgárně) mluvit píčoviny
- Co ty pierdolisz za chujowiny?
- (vulgárně) vyhodit někoho
- Ja pierdolę tego chuja. – Vyhodim toho kokota.
- (vulgárně) do prdele, ty pičo, kurva
- Ja pierdolę, wygrałem. – Ty pičo, vyhrál jsem.
související[editovat]
- pierdolić się
- pierdoły
- pierdoła
- pierdolony
- dopierdolić
- dopierdolić się
- napierdolić
- napierdolić się
- odpierdolić
- odpierdolić się
- opierdolić
- opierdolić się
- podpierdolić
- popierdolić
- popierdolić się
- przypierdolić
- przypierdolić się
- rozpierdolić
- rozpierdolić się
- spierdolić
- spierdolić się
- upierdolić się
- wpierdolić
- wpierdolić się
- wypierdolić
- wypierdolić się
- zapierdolić