skončit
Z Wikislovníku
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] výslovnost
- IPA: [skɔntʃɪt]
[editovat] dělení
- skon-čit
[editovat] sloveso
- dokonavé
[editovat] časování
- oznamovací způsob
| Budoucí čas | ||
|---|---|---|
| Osoba | Singulár | Plurál |
| 1. | skončím | skončíme |
| 2. | skončíš | skončíte |
| 3. | skončí | skončí |
- rozkazovací způsob
| Osoba | Singulár | Plurál |
|---|---|---|
| 1. | — | skončeme |
| 2. | skonči | skončete |
| 3. | — | — |
- příčestí
| Příčestí minulé | ||
|---|---|---|
| Rod | Singulár | Plurál |
| mužský životný | skončil | skončili |
| mužský neživotný | skončily | |
| ženský | skončila | |
| střední | skončilo | skončila |
| Příčestí trpné | ||
|---|---|---|
| Rod | Singulár | Plurál |
| mužský životný | skončen | skončeni |
| mužský neživotný | skončeny | |
| ženský | skončena | |
| střední | skončeno | skončena |
- přechodníky
| Přechodník minulý | ||
|---|---|---|
| Rod | Singulár | Plurál |
| mužský | skončiv | skončivše |
| ženský | skončivši | |
| střední | ||
[editovat] význam
- přestat s činností
- V práci skončil o hodinu dřív.
- špatně dopadnout
- Skončil na záchytce.
- zemřít
- Skončil pod koly tramvaje.
- ukončit s nějakým výsledkem
- Skončila ve firemním závodě na posledním místě.
