sloveso

čeština

výslovnost

• IPA: [slɔvɛsɔ]

dělení

• slo-ve-so

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	sloveso	slovesa
genitiv	slovesa	sloves
dativ	slovesu	slovesům
akuzativ	sloveso	slovesa
vokativ	sloveso	slovesa
lokál	slovesu	slovesech
instrumentál	slovesem	slovesy

význam

1. slovní druh vyjadřující stav nebo děj
   • Chodit je sloveso. Slovesa se časují.

překlady

slovní druh

• angličtina: verb ^(en)
• bulharština: глагол ^(bg)
• dánština: udsagnsord ^(da) s, verbum ^(da) s
• dolnolužická srbština: werb ^(dsb) m
• esperanto: verbo ^(eo)
• finština: verbi ^(fi), teonsana ^(fi)
• francouzština: verbe ^(fr) m
• hornolužická srbština: werb ^(hsb) m
• ido: verbo ^(io)
• interlingua: verbo ^(ia)
• interlingue: verbe ^(ie)
• irština: briathar ^(ga) m
• italština: verbo ^(it) m
• japonština: 動詞 ^(ja)
• katalánština: verb ^(ca) m
• latina: verbum ^(la) s
• maďarština: ige ^(hu)
• němčina: Verb ^(de) s, Zeitwort ^(de) s
• nizozemština: werkwoord ^(nl) s
• norština: verb ^(no)
• polština: czasownik ^(pl) m
• ruština: глагол ^(ru) m
• řečtina: ρήμα ^(el) s
• skotská gaelština: gnìomhair ^(gd)
• skotština: verb ^(sco)
• slovenština: sloveso ^(sk) s
• slovinština: glagol ^(sl) m
• srbochorvatština: glagol ^(sh) m, глагол ^(sh) m
• stará angličtina: word ^(ang) s
• španělština: verbo ^(es) m
• švédština: verb ^(sv) s

synonyma

1. verbum, (archaicky) časoslovo

související

• slovesný